Centrum pro podporu integrovaného vzdělávání osob se zdravotním postižením

Opovědi na vaše otázky

K odeslání nové otázky případně komentáře k některé otázce prosím využijte kontaktní formulář nebo odešlete zprávu elektronickou poštou na e-mail centra. Pokud reagujete na existující otázku, uveďte prosím do zprávy její číslo.

Otázky jsou řazeny chronologicky od nejstarších. Pokud jsou u otázek tématické ikonky, slouží k rychlejší orientaci pro ty, kteří hledají informace jen na určité téma.

Nové otázky

Následující otázky ještě čekají na odpověď. V případě, že znáte odpověď, chtěli byste se k otázce vyjádřit nebo se podělit o podobnou zkušenost, napište nám prosím.

  1. Tělo Dobrý den, může prosím někdo z kolegů doporučit materiály k práci s počítačem pro integrovaného žáka s tělesným postižením na třetím stupni ZŠ, programy do jazyka českého a matematiky, případně prvouky?

    Poslat odpověď nebo komentář

Otázky a odpovědi

  1. Je nutné rozhodnutí o individuálním studijním plánu pro děti s SPU dělat formou správního rozhodnutí?

    Odpověď: Pro vydávání IVP - ve smyslu procesním není podstatné pro jaký typ postižení je IVP vydáván. Pro účely zákona jsou i děti s tzv. svpu žáky se zdravotním postižením.

    Poslat komentář

  2. Proč ředitelé vidí přijmutí handicapovaného žáka jako velký problém, jak při shánění finančních prostředků, pedagogických či osobních asistentů a dávají za vinu úřadům a spoustu papírování?

    Odpověď: To je přesně příklad toho, že se nejedná o dotaz jako spíše konstatování jistého stavu, který navíc je validní jen pro určitou výseč pedagogické reality. V tomto dotazu je zároveň tvrzení "ředitelé vidí jako velký problém", které není validním výzkumem potvrzeno. Nicméně z praxe – ano – jistě existuje dosti těch kdo to jako "velký" problém vidí. Jistě jsou i ti, kdo tzv. integraci již berou jako imanentní součást činnosti školy.

    To podstatné k této věci: podle zákona 561/2004 Sb. by mělo být jedno jestli to ředitel vidí či nevidí jako problém. Podstatné je, že spádová škola má povinnost žáka přijmout, a dodávám, vytvořit pro něj podmínky v rozsahu ust. §16 zákona!

    Autorka: PaedDr. Dana Schönová, ředitelka MŠ Ostrava-Poruba, Čs. exilu

    Jsme sedmitřídní integrovaná mateřská škola, v celkové kapacitě 110 dětí máme ve 4 spec. třídách 38 dětí se spec. vzděl. potřebami, od vad řeči, přes mentální retardaci, tělesné postižení, poruchy chování, poruchy autistického spektra.

    Nebráníme se integraci, ale každoročně bojujeme o peníze. Vloni nám na mzdy scházelo 970 000 Kč, letos 400 000 Kč. Nová vyhláška z března 2007 by pomohla, dle ní máme mít ne 12,5 pedagogů ale minimálně 14,5 plus asistenty. Zatím to nevypadá, že na ni budou peníze a o tom to je. Zvládáme to, ale mrzí nás systém, který je pro integraci, ale nevytváří podmínky, spíše administrativní překážky.

    Spolupracujeme se školskými poradenskými zařízeními, která jsou specializovaná na vady, takže v našem pojetí integrace spolupracujeme s 5 SPC a 2 PPP.

    Přesto víme, že integrovat děti chceme a umíme.

    Poslat komentář

  3. Převážně školy na vesnicích se potýkají s těmito problémy a nemohou (nebo nechtějí) tyto děti integrovat. Odůvodňují to nevyškoleným pedagogický personálem, opět je to, dle jejich slov, otázka finanční. Celková úroveň vzdělávání dětí na vesnici je nižší než ve městě. Mnozí rodiče proto musí své děti vozit do města, do základní školy praktické či speciální, které je vzdálené i 15 km od místa bydliště. Bude se tato skutečnost nějak řešit?

    Odpověď: Na tuto otázku odpovědět neumím a nemohu. To je otázka pro starostu, krajský úřad a Radu kraje, a ministerstvo školství.

    Osobní názor: znovu je třeba vyjít z ust. zákona. Argumentovat mohou čím chtějí – pedagogy ať si vyškolí, rodiče vozit "nemusí" – žádný zákon jim to neukládá. Přesné je "rodiče podlehnou martýriu a dítě přehlásí jinam". Podrobněji jsem o tomto aspektu, včetně hrazení nákladů dopravy, hovořil na úvodní konferenci.

    Poslat komentář

  4. Je možné usnadnit nějak tuto cestu integračního procesu tak, aby ředitelé jednotlivých škol nevzdávali předem boj s úřady a dítě s handicapem spíše uvítali než ho odmítali?

    Odpověď: Opět se jedná spíše o názor než dotaz. Odpovědí na něj je patnáctiletá cesta všech, kteří ve smysl integrovaného vzdělávání věří.

    Poslat komentář

  5. Dobrý den, zabývám se problematikou integrace dětí se ZdP do běžných škol a měla bych na vás dvě otázky:

    1) Jak hodnotíte vyčlenění osobní pomoci s běžnými úkony péče o vlastní osobu z pedagogické podpory na ZŠ vzhledem k uzákoněné povinné školní docházce a možnosti integrace dětí se zdravotním postižením do běžných škol?

    2) Jakým způsobem myslíte, že finanční zdroj „Příspěvku na péči“ ovlivní poskytování osobní asistence ve školách?

    Ještě jednou Vám děkuji, s pozdravem Zuzana Potužníková

    Odpověď: Dobrý večer, paní kolegyně, jako jedna z prvních jste se dotkla či začala zabývat vztahem nového zákona o sociálních službách - a jeho institutů a školskou integrací či obecně vzděláváním žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

    Pokusím se Vám krátce odpovědět, jen s jistým podivem konstatuji, že jste se rozhodla ihned oslovit opravdu značný počet lidí od nichž očekáváte odpověď.

    1) U první otázky postrádám přesnější vymezení dotazu - zda vyplývá z aplikačního postupu "přidělování asistentů pedagoga" či v některém konkrétním místě ze stanovení náplně práce tohoto asistenta apod. Meritum dotazu je - pravděpodobně - skryto v situaci ve školství v níž mají vedle sebe v odůvodněných případech působit asistenti dva, pedagogoga (v režimu zákona č. 561/2004 Sb.) a tzv. osobního asistenta, který má naplňovat "sociální" pomoc žákovi - ten má býti hrazen z jiných zdrojů... Tedy, pravděpodobně, i z tzv. příspěvku na péči. Věc je však dosud obecně nejasná a nelze se přesně vyjádřit - navíc - jak patrno z Vašeho dotazu, není zřejmý jeho přesný obsah.

    2) Druhá otázka míří na "mou" představu - jak ovlivní příspěvek na péči poskytování asistence. Řekl bych, že ta není rozhodující. Opět je odpověď jako u předchozí otázky. Nelze přesně odhadnout situaci po nabytí účinnosti zákona o sociálních službách - snad s výjimkou toho, že výše příspěvku je u většiny žáků se zdravotním postižením, kteří budou v režimu tzv. integrace nedostatečná obecně - tím více nemůže pokrýt mzdové nároky asistenta ve škole.

    Tolik k Vašim dotazům či námětům pro tuto chvíli.

    S pozdravem Jan Michalík

    Poslat komentář

  6. Tělo Má někdo z Vás zkušenost jak dítě s tělesným postižením včlenit přirozenou cestou do třídního kolektivu? Pokud víte o vhodné literatuře na toto téma, budeme rádi pokud se nám ozvete.

    Odpověď: Dobrý den, dovoluji si odpovědět na Váš dotaz.

    Nejsem pedagog, ale mám ZP syna, nyní v 8. třídě na ZŠ. Na 1.stupni vcelku žádné problémy s integrací nebyly. Pro všechny děti nástup do školy byl něco nového, seznamovaly se s učitelkou, učením, se sebou navzájem, se školou...(určitě to znáte líp než já) a synovu přítomnost a jeho vozík brali jako naprostou samozřejmost, jistě tomu moc pomohla i paní učitelka, která syna brala jako každé jiné dítě, nikdy neupozorňovala na jeho "jinakost", nikdy nenařizovala dětem, aby mu pomáhali, aby mu udělali místo, aby mu něco podali atd., děti to časem dělali úplně automaticky. A naopak, když zlobil (je dost živý), dostal i poznámku, byl po škole, zkrátka nic odlišného od "zdravých" dětí. A myslím si, že o to jde, nevěnovat jim ani větší ani menší pozornost. Oni sami i ostatní děti to vycítí a podle mě to bariéry naopak spíše prohlubuje.

    Než nastoupil na 2. stupeň, na jinou školu, kde se děti znali od 1. tř., pan ředitel vstoupil do třídy s dotazem, jestli by jim nevadil vozíčkář a tenkrát mu odpověděli, že ne, že je to taky člověk. Samozřejmě na 2. stupni už děti trochu odstup mají, trochu se styděly, nevěděly, jak se chovat, tenkrát jim syn půjčil vozík, aby si mohli vyzkoušet, jak se jezdí pres práh, mezi lavicemi atd. a myslím, že to velmi pomohlo, dnes už nenechávají válet batohy po zemi, neposunují lavice... Nevím, jak budou přístupní rodiče, ale možná byste mohli něco takového zkusit i vy, dají se uspořádat "závody", slalom, převážení vody ve sklenici... a určitě byst přišli na spoustu jiných věcí. Ještě bych si Vám dovolila poradit stránky www.ligavozic.cz, v debatě Vám jistě poradí, chodí tam postižení, jejich příbuzní i odborníci.

    Přeju Vám hodně štěstí.

  7. Lze doplnit speciální třídu v běžné MŠ se skupinovou integrací dětmi s odloženou školní docházkou, které vyžadují individuální přístup doporučený PPP?

    Odpověď: Žádný právní předpis nezakazuje pobyt dětí s postižením a dětí bez postižení. Naopak - existuje i explicitní zmínka o možnosti zařadit dítě bez postižení do třídy dětí postižených či dítěte s postižením do třídy jinak postižených. De jure lze takové opatření provést. O jeho organizační únosnosti - počty dětí ve třídě MŠ apod. - musí rozhodnout ředitelka školy.

    Jak tyto děti statisticky vykazovat - jako běžné nebo jako integrované?

    Odpověď: Jestliže dítě nemá "status" dítěte se zdravotním postižením - tzn. na základě příslušného vyjádření školského poradenského zařízení (SPC) potom by nemělo být vykazováno jako "integrované" neboť tato forma vzdělávání je vyhrazena dětem a žákům se speciálními vzdělávacími potřebami dle § 16 odst. 1 školského zákona (a prováděcí vyhlášky MŠMT o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami).

  8. Je nutný každoroční souhlas odboru školství krajského úřadu k pokračování provozu speciálních tříd běžné MŠ, pokud byly jednou zřízeny?

    Odpověď: Nelze jednoznačně odpovědět neboť právní předpisy tuto záležitost takto neupravují. Školský zákon toliko vyžaduje tento souhlas v ust. odst. (10) § 16: "Ke zřízení jednotlivé třídy, oddělení nebo studijní skupiny s upravenými vzdělávacími programy v rámci školy podle odstavce 8 a ke zřízení funkce asistenta pedagoga podle odstavce 9 je v případě škol zřizovaných ministerstvem či registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, nezbytný souhlas ministerstva, v případě škol zřizovaných ostatními zřizovateli souhlas krajského úřadu."

    Z povahy věci samé ovšem plyne, že třída by měla existovat po dobu pokud v ní je dostatečný počet žáků se zdravotním postižením, bylo by nelogické při nezměněném a dostačujícím počtu žáků takový souhlas udělovat (vyžadovat) každý školní rok.

  9. Proč neodpovidají normativy v MŠ počtům žáků ve speciálních třídách běžných mateřských škol a nevychází na plat 2 učitelkám?

    Odpověď: Otázka velmi těžká - tuto je potřeba adresovat ministryni či ministru školství ČR. Souvisí se samotnou podstatou školské integrace, tj. mimo jiné ochotou školské správy zohledňovat tuto formu vzdělávání.